Podbořany

Současný pamětník Josef Hasenöhrl vzpomíná: „Dne 7. června 1945 jsem vyšel za krásného slunečného odpoledne z pekárny Nekvinda, kde jsem si koupil chleba. Po Očihove ulici prošlo 68 občanů Podbořan, kteří byli uvězněni ve věznici a pochodovali směrem k Očihovu. Vedle nich kráčeli ozbrojení strážci v afrických uniformách, bylo jich snad dvanáct. Na konci jsem poznal trafikanta s amputovanou nohou Fritze Schumu, kterého přátelé nesli o dvou berlích. Druhým amputovanou nohou byl Rudolf Stocklasa, rovněž nesený dvěma. Když jsem to doma řekl matce, řekla, že chudí budou muset jít pracovat do lesa. Hned druhý den jsme se však dozvěděli, že až na jednoho z nich, kteří uprchli, byli všichni zmasakrováni ve Valevském lese. Večer Karel Srp přivedl občany Očihova s lopatami a žebříky a nařídil jim, aby mrtvé svlékli a pohřbili do dvou hromadných hrobů. Zapsal jsem si, co se s těmito občany Očihova stalo po 30 letech, a oni stále přesně věděli, kdo je, v kterém hrobě a jak byl pohřben. Většina z nich měla rozbité hlavy a mozek jim vytékal ven.“

Svědectví očitých svědků z května 2009 ve Frankfurtu nad Mohanem 2009

Hromadná poprava v Očihov – tajná vyšetřovací zpráva Státní bezpečnosti Most z 25. srpna 1947 (výňatek): „V květnu 1945 byly v Podbořanech a okolí zadrženy osoby německé národnosti, především příslušníci SS a SA a funkcionáři NSDAP. Tyto osoby byly převezeny do věznice v Podbořanech a do zřízeného zabezpečeného tábora, kam byly odvezeny bez jakýchkoli seznamů a dokumentů, protože popravu organizovaly pouze amatérské složky bez přítomnosti orgánů státní bezpečnosti. Koncem května 1945 přišli do tábora příslušníci sovětské armády v čele s důstojníkem a podle neznámého postupu vybrali 70 Němců, většinou příslušníků SS, a prohlásili, že je odvádějí, aby je poslali na práci do Ruska. Němci pak byli vedeni směrem na Očihov a podle místních pověstí byli zastřeleni u lesa, na pravé straně silnice Podbořany-Očihov, na polní cestě asi 150 m od lesa, na poli a na pravé straně polní cesty a zakopáni na poli na levé straně polní cesty v jámě o rozměrech 5 x 4 m. Svědky tohoto případu se nepodařilo zjistit „

Vyšetřovací zpráva Krajského úřadu Státní bezpečnosti Most 25. srpna 1947 (Archiv Ministerstva vnitra Praha, VII. oddělení).

Pomsta na rodině Hertlů – ze spisu Státní bezpečnosti Most 25. srpna 1947: „Počátkem července 1945 se František Zelenka v rámci Akce osídlování přestěhoval do Vroutku, okres Podbořany, a se souhlasem Okresního národního výboru v Podbořanech mu byla přidělena dílna Němce Adolfa Traugotta. Traugottův tchán Vinzenz Hertl chtěl na jedné straně dílnu zachránit pro svého zetě, na druhé straně nechtěl připustit, aby ji převzal Čech. Proto 19. června 1945 kolem půl desáté dopoledne přepadl na hlavní ulici ve Vroutku národního správce Zelenku a bodl ho ševcovskou štípačkou tak silně, že Zelenka po několika minutách zemřel. Po vraždě utekl Hertl s manželkou a dcerou do svého domu a Zelenku nechal ležet na ulici.

Případ vyšetřovali vrchní strážmistr Emil Maudr a strážmistr Josef Podhrázský z bývalé policejní stanice Vroutek spolu s pěti členy partyzánské skupiny Černý lev. Po telefonickém ohlášení se na místo dostavili: Okresní policejní velitel Pilkest a policejní pohotovostní služba, vedoucí politické správy v Podbořanech Dr. Krasa, v současné době přidělený k Okresnímu národnímu výboru Žlutice, okresní soudce Dr. Ježek z Podbořan a jako lékař Dr. Walter Zimmermann z Podbořan. Po pitvě mrtvého a řádném vyšetření události, kdy bylo s jistotou zjištěno, že čin byl spáchán z nenávisti vůči Čechům, a protože bylo třeba zabránit dalším útokům na Čechy exemplárním potrestáním viníků, aby mohlo být úspěšně provedeno vyrovnání, Dr. Krasa, tehdy ještě ve funkci okresního hejtmana, nařídil okamžité zastřelení vraha Vinzenze Hertla, jeho manželky Marie Hertlové, dcery Gabriely Polak a dětí Manfreda Polaka, 12 let, Ferdinanda Polaka, 6 let, a Bernharda Polaka, 1 rok.

Popravu zastřelením provedli neznámí členové skupiny „Černý lev“ v pískovně, na místě poblíž staré kabiny fotbalového klubu ve Vroutku, v lese za obcí. Uprostřed pískovny byl vykopán hromadný hrob, kam byli uloženi zabití. Z výpovědí svědků vyplynulo, že velitel stanice SNB (Sboru národní bezpečnosti) ve Vroutku Emil Maudr, a vedoucí kanceláře Okresního (národního) výboru Žlutice, JUDr. Krása, se tohoto činu dopustili jako spravedlivé odplaty bez jakýchkoli zištných důvodů.“

Spis Zemského národního výboru Most Krajské úřadovny Státní bezpečnosti z 25. srpna, Archiv bezpečnostních informací MV Praha, odbor VII AMV ČR- KA, f. A 2/1, vozík. 56-58, inv. č.j. 1765.

Co nám říká stará fotografie: Fotografie na protější straně byla pořízena v Podbořanech na ulici do Vroutku. v květnu 1945. V pozadí je vidět továrna na limonády Köttig. Zachycuje skupinu asi padesáti mladých chlapců a starších mužů z Podbořan na cestě z nucených prací do tábora „porcelánky“. Na některých z nich jsou jasně vidět bílé pásky, které museli nosit všichni Němci. Čtyři muži v popředí ozbrojení puškami a samopaly jsou Revoluční gardy. Někteří z nich mají na sobě uniformy německých Afrika Korps. Fotografii pořídil pátý gardista.

další stránka: Osídlování pohraničí